Kvantitativní a kvalitativní průzkumy aneb jak na ně?

Vyberte ten správný pro váš projekt

V tomto článku jsem si pro vás nenachystal nic jiného než doporučení na další práci s dotazníky. Navazuji tak na předchozí texty o SatisMeteru nebo Smartlooku, ale tentokrát v teoretickém pojetí.

Pojďme se tedy podívat, jak takové dotazníky vyhodnocovat. Je třeba rovnou zmínit, že si nejdříve musíte ujasnit, jakou cestou chcete vůbec jít. V úrovni typů totiž můžete provést výzkum kvantitativní či kvalitativní. Hned vám vysvětlím oba přístupy.

Kvantitativní průzkum

V tomto průzkumu bývá vzorek dotazujících poměrně velký. S tím souvisí i fakt, že díky automatickému rozesílání či jinému sběru dat může být toto šetření celkově mnohem jednodušší než kvalitativní typ. Důležité je vědět, že se opíráte o velké množství dat, takže vám stačí statisticky vyhodnotit celý dotazník nebo jádro problému.

Kvalitativní průzkum

Ten je oproti předchozímu řešení mnohem složitější. Často se sběr dat řeší individuálně a každý dotazník se poměrně zdlouhavě a podrobně rozebírá. Tento průzkum se zpravidla provádí na základě osobních pohovorů a posuzuje se spíš pocitově, tedy nestojí tolik na základě výsledků dat.

Jak to vidím já?

Mohu říci, že se víceméně přikláním ke kvalitativnímu šetření, ale to samozřejmě nelze aplikovat vždycky. Nejlépe vyhovuje zejména menším nebo specializovaným projektům, kde dává smysl se individuálně ptát a vyzvídat možnosti ke zlepšení. Kvantitativní vyhodnocení je zase přínosné v jiných případech – ideální například v situaci, kdy potřebujete opravdu velký vzorek dat a nechcete riskovat průzkum vyhodnocený na základě odpovědí pár respondentů.

Je dobré vědět, že máte vždycky dvě možnosti a až na základě tohoto výběru se pohlédněte po vhodném online nástroji, který vám s průzkumem pomůže. Hodně štěstí při zkoumání!